Proč jsi sama?

Cítíš se někdy sama? Nepochopená, nemilovaná, nedoceněná? Nemáš vedle sebe partnera, o kterého bys ses mohla opřít? Možná nemáš ani svoji rodinu a děti, které by Ti dávaly smysl? Nebo nemáš ani spřízněné kamarádky, kterým můžeš zavolat, když je Ti mizerně? Nebo tohle všechno máš, a stejně si přijdeš osamocená a nevíš proč?

Od malička jsme vychovávány k výkonu. Tohle musíme zvládnout, tamto musíme překonat, tohle vydržet. Vše udělat co nejrychleji, nejlépe i víc věcí najednou a především DOKONALE! Musíme být dokonalé, jinak nás nikdo nebude chtít…

Je to jako ZNÁMKOVÁNÍ ve škole:

  • Horší známka než JEDNIČKA se nepočítá. Jen jedničky jsou akceptovatelné a vyžadované. VÝBORNÁ. Opravdu jsem výborná?“ 
  • S DVOJKOU cítíme zklamání. Je to jako zbytečné zakopnutí a nepříjemné odření kolena. Jsme samy se sebou nespokojené. Taková hloupá chyba!  CHVALITEBNÁ. „Ale za tohle se rozhodně nemůžu pochválit!“
  • TROJKA a její nafouknutá bříška v nás vyvolají tlak, hlava se naplní výčitkami a větami typu „musím“ a začne v ní bolestivě tepat. Na hrudi je tíha, která nám brání pořádně se nadechnout čerstvého vzduchu. Jako bychom si ho ani nezasloužily. DOBRÁ.Ne, nejsem dobrá! Leda až po opravě na jedničku.“
  • ČTVERKA v nás už tím jak vypadá, vyvolá pocit nejistoty a vratkosti. Zaplní nás pochybnosti, které nás paralyzují a udržují na místě. Podkopávají naši víru v sebe a ve své schopnosti. DOSTATEČNÁ. Ne, tohle jsem fakt nezvládla!“
  • Obrovská PĚTKA nám dá facku, zatmí se nám před očima, v uších nám zalehne. Zavalí nás to jak lavina a přimáčkne k zemi jako toho nejposlednějšího mravenečka. Má to vůbec smysl se dál snažit? NEDOSTATEČNÁ. „Nejsem dost! Nemám právo na nic. Selhala jsem na celé čáře!“

A právě tyto všechny pocity, i když už dávno do školy nechodíme a známky nedostáváme, si samy v sobě v životě dospělého vyrábíme. SAMY SEBE NEUSTÁLE A NEMILOSRDNĚ ZNÁMKUJEME. Vše chceme bravurně zvládat, být v tom dobré, být chváleny. Chceme sedět v první lavici a být oceněny, být připíchnuté na předním místě na nástěnce. Rozhodně nechceme dělat chyby. Chceme se umět správně rozhodovat.

Proč?

Když budeme „jedničkáři s vyznamenáním“ a budeme to mít černé na bílém, potvrzené podpisem autorit a stvrzené razítkem, získáme POZORNOST. Druzí si nás budou vážit, zažijeme na chvíli i slávu s pocitem zadostiučinění. Budou nás vyhledávat, budou nám dávat smysl veškerého našeho konání a podporovat nás v jeho pokračování.

A díky tomu si zajistíme, že už nikdy nezažijeme pocit samoty. Už nikdy nás nebude trápit prázdnota!

OPRAVDU? OPRAVDU JE TOHLE TA PRAVÁ CESTA?

Právě kvůli tomuto postoji a snaze být nejlepší se totiž značně vymezujeme. Nejen vůči sobě, ale i druhým. Potřebujeme totiž POROVNÁNÍ. A abychom byli vidět, potřebujeme zvítězit. Respektive ty druhé porazit. A co se stane ale potom? Výsledkem je, že vítěz pak stojí na prvním stupínku, ale zcela sám…

Nechci rozhodně nikoho navádět k tomu, aby se raději schoval do průměru, zařadil do davu, kde si zajistí jiným způsobem sounáležitost a bude obklopen spoustou lidí. Ne. Nejde o druhý extrém. Nejde o to, být stejný a poslušný a skromný a kdovíjaký. Všichni máme potřebu někam patřit a být druhými přijati.

Ale, chci Ti říct:

  • UŽ TEĎ JSI SOUČÁSTÍ.
  • NEJSI SAMA, SÁM.
  • NEPOTŘEBUJEŠ BÝT DOKONALÁ/Ý.

Ve všech našich odlišnostech a nedokonalostech jsme všichni JEDNO.

  • To, co prožívá jeden, se odráží v nás všech, v celé společnosti.
  • To, co ubližuje jednomu, ublíží v konečném důsledku všem.
  • To, co se naučí a pochopí jeden, pomáhá i druhým.
  • Nemoc jednoho nahlodává pomalu i další lidi.
  • Uzdravení jednoho vede k uzdravení mnoha dalších.
  • Zármutek jednoho zasahuje i druhé, kteří mu mohou pomoci snáze ho zvládat.
  • Radost jednoho zahřívá i druhé, kteří mu tuto radost ještě zdvojnásobí.

JAK TEDY NEBÝT SÁM?

Neuzavírej se prosím do svých smutků a pochybností o sobě. Nezakrývej svá selhání a nedostatečnosti. Pojď si je dovolit prožít a nechat je jít. Odhoď svá vysvědčení a osvědčení. Přestaň se honit za dokonalostí. Pojď udělat ta správná rozhodnutí podporující Tebe.

A pojď v sobě najít jiskřičky a plamínky toho, kým vlastně doopravdy ve své celistvosti jsi. Můžeme je spolu nechat v bezpečí rozhořet, tak aby ses sama, sám v sobě i s druhými cítil/a naplněni láskou a radostí. 

Pomůžeš tím nejen sobě, ale i druhým.

RÁDA TĚ NA TÉTO CESTĚ PROVEDU. VÁŽNĚ V TOM NEJSI SAMA, SÁM. Stačí mi napsat a domluvit si informativní rozhovor.

Provázím všechny, kteří se zasekli na své životné cestě a ztratili drive a odvahu. S hravostí a lehkostí během konzultací obnovíš svoji sebejistotu a s větší rozhodností a důvěrou v sebe se vrhneš do akcí, které Tě dovedou zpátky k sobě. Protože jsem kromě mentorky i rehabilitační lékařka, vše ukotvíme nejen přes duši, ale i přes tělo. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Nejnovější články
  • Potkáme se na FB
  • Kategorie
    • Žádné rubriky
  • PDF ZDARMA

    Zjisti, jaké nejčastější chyby děláš, které můžou vést k tomu, že si zničíš vztah.